Semestrální práce Markéty Červenkové, katedra sociologie, FF UK
Abstrakt
Jak je udržována a reprodukována kulturní hegemonie živočišného průmyslu jako přirozeného? Práce se zabývá kulturní legitimizací živočišného průmyslu jako přirozené a nezbytné součásti moderní společnosti, a to i přes stále častější kritiku pro svou environmentální neudržitelnost. Aplikován je koncept kulturní hegemonie Antonia Gramsciho, který poskytuje teoretický rámec analýzy. V krátkosti jsou představeny lidsko-zvířecí vztahy v kontextu neoliberálního trhu, který stojí na mnohavrstevnaté exploataci lidských a dalších aktérů. Ústřední částí je pojmenování principů legitimizace. Jako zásadní se ukazují strategie kooptace kritiky do hlavního proudu, společně s tvorbou nových, tržně vhodných identit, a naturalizace (neutralizace symbolické kritiky). Ideologie dominantní třídy, v tomto případě tedy soukromých korporátních subjektů, je dále udržována pomocí diskurzivních marketingových mechanismů. Tak dochází k souhlasu a reprodukci, aniž by byl narušen ekonomický model. Hegemonie tedy aktivně vyjednává svou pozici jak na poli kulturním a symbolickém, tak i ekonomickém a politickém.
Červenková, M. – Hegemonie živočišného průmyslu: Strategie exploatace, legitimizace a kooptace v časech globální environmentální krize
Semestrální práce Markéty Červenkové, katedra sociologie, FF UK
Červenková, M. - Hegemonie živočišného průmyslu: Strategie exploatace, legitimizace a kooptace v časech globální environmentální krize
Abstrakt
Jak je udržována a reprodukována kulturní hegemonie živočišného průmyslu jako přirozeného? Práce se zabývá kulturní legitimizací živočišného průmyslu jako přirozené a nezbytné součásti moderní společnosti, a to i přes stále častější kritiku pro svou environmentální neudržitelnost. Aplikován je koncept kulturní hegemonie Antonia Gramsciho, který poskytuje teoretický rámec analýzy. V krátkosti jsou představeny lidsko-zvířecí vztahy v kontextu neoliberálního trhu, který stojí na mnohavrstevnaté exploataci lidských a dalších aktérů. Ústřední částí je pojmenování principů legitimizace. Jako zásadní se ukazují strategie kooptace kritiky do hlavního proudu, společně s tvorbou nových, tržně vhodných identit, a naturalizace (neutralizace symbolické kritiky). Ideologie dominantní třídy, v tomto případě tedy soukromých korporátních subjektů, je dále udržována pomocí diskurzivních marketingových mechanismů. Tak dochází k souhlasu a reprodukci, aniž by byl narušen ekonomický model. Hegemonie tedy aktivně vyjednává svou pozici jak na poli kulturním a symbolickém, tak i ekonomickém a politickém.