Disertační práce Terezy Vandrovcové obhájená v červenci 2017 na katedře sociologie FF UK
Abstrakt
Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu PhDr. Tereza Vandrovcová Abstrakt Cílem této disertační práce je kritická diskurzivní analýza mocenských korelátů expertního vědění a dalších faktorů, které mohou bránit otevřené a nepředpojaté diskuzi o etických otázkách týkajících se používání mimolidských zvířat v rámci biomedicínských pokusů. Autorka nejprve načrtává stručnou historii „zvířete“ a v další kapitole téma zasazuje do teoretického rámce Animal Studies. Ve čtvrté kapitole poskytuje přehled nejčastějších argumentů pro i proti používání zvířat v biomedicíně. V rámci vlastního výzkumu analyzuje vědecké texty za účelem odhalení způsobu, jakým jsou laboratorní zvířata sociálně konstruována coby vědecké objekty a jaké to může mít důsledky pro vnímání jejich morální hodnoty. Klíčovou částí práce jsou pak semi-strukturované rozhovory se zastánci a odpůrci pokusů na zvířatech, konkrétně s laboratorními pracovníky, kteří provádí pokusy na zvířatech, a s aktivisty za práva zvířat. Autorka zjistila, že laboratorní pracovníci v jejím vzorku byli přesvědčeni o nezbytnosti a legitimitě stávající praxe, při popisu své práce se zvířaty měli tendenci potlačovat jejich individualitu a své oponenty, s jejichž argumenty nebyli obeznámeni, často označovali jako neinformované a nekompetentní do diskuze vstupovat. Aktivisté v tomto vzorku uváděli etické argumenty založené na principu spravedlnosti a odmítání druhové nadřazenosti člověka. Dále zmiňovali metodologické argumenty, které se týkají nedokonalé přenositelnosti výsledků získaných na zvířatech na lidské pacienty, ale též možnosti alternativních metod. Autorka dochází k závěru, že vzájemné porozumění obou stran a otevřená diskuze přispějí k pokroku na poli etiky i vědy.
Abstract
This dissertation thesis encompasses a critical discourse analysis of the power correlates of expert knowledge and other factors that can hinder the open and unbiased discussion concerning the ethical aspects of the use of nonhuman animals in biomedical experiments. A brief history of “the animal” is first provided before the issue is positioned within the theoretical framework of Animal Studies. The fourth chapter is composed of an overview of the most frequent arguments both for and against the use of animals in biomedicine. The author draws upon her research as she analyzes scientific texts to reveal how laboratory animals are socially constructed as scientific objects and subsequently describes the effects this has on the perception of their moral value. A series of semi-structured interviews with critics and advocates of animal experimentation, such as animal rights activists and laboratory workers who conduct experiments on animals, is the pivotal section of the paper. It is established that lab workers in the sample are convinced of the necessity and legitimacy of current practices, that lab workers have a tendency to suppress animals’ individuality when describing their work, that lab workers deem their critics as being uninformed and incompetent at entering into the discussion, and that lab workers admit to being unfamiliar with their opponents‘ arguments. Activists interviewed for research purposes stress ethical arguments based on the principles of justice and on the rejection of human supremacy. Methodological arguments pertaining to the imperfect transferability of results obtained from animals onto human patients, as well as the availability of alternative methods, were also cited by the activists. The author concludes that mutual understanding is required from both sides and that open discussion will contribute to the progress of both ethics and science.
VANDROVCOVÁ, Tereza. Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu. Dizertační práce, vedoucí Suša, Oleg. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociologie, 2017.
Vandrovcová, T. – Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu
Disertační práce Terezy Vandrovcové obhájená v červenci 2017 na katedře sociologie FF UK
Vandrovcová, T. - Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu
Abstrakt
Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu PhDr. Tereza Vandrovcová Abstrakt Cílem této disertační práce je kritická diskurzivní analýza mocenských korelátů expertního vědění a dalších faktorů, které mohou bránit otevřené a nepředpojaté diskuzi o etických otázkách týkajících se používání mimolidských zvířat v rámci biomedicínských pokusů. Autorka nejprve načrtává stručnou historii „zvířete“ a v další kapitole téma zasazuje do teoretického rámce Animal Studies. Ve čtvrté kapitole poskytuje přehled nejčastějších argumentů pro i proti používání zvířat v biomedicíně. V rámci vlastního výzkumu analyzuje vědecké texty za účelem odhalení způsobu, jakým jsou laboratorní zvířata sociálně konstruována coby vědecké objekty a jaké to může mít důsledky pro vnímání jejich morální hodnoty. Klíčovou částí práce jsou pak semi-strukturované rozhovory se zastánci a odpůrci pokusů na zvířatech, konkrétně s laboratorními pracovníky, kteří provádí pokusy na zvířatech, a s aktivisty za práva zvířat. Autorka zjistila, že laboratorní pracovníci v jejím vzorku byli přesvědčeni o nezbytnosti a legitimitě stávající praxe, při popisu své práce se zvířaty měli tendenci potlačovat jejich individualitu a své oponenty, s jejichž argumenty nebyli obeznámeni, často označovali jako neinformované a nekompetentní do diskuze vstupovat. Aktivisté v tomto vzorku uváděli etické argumenty založené na principu spravedlnosti a odmítání druhové nadřazenosti člověka. Dále zmiňovali metodologické argumenty, které se týkají nedokonalé přenositelnosti výsledků získaných na zvířatech na lidské pacienty, ale též možnosti alternativních metod. Autorka dochází k závěru, že vzájemné porozumění obou stran a otevřená diskuze přispějí k pokroku na poli etiky i vědy.
Abstract
This dissertation thesis encompasses a critical discourse analysis of the power correlates of expert knowledge and other factors that can hinder the open and unbiased discussion concerning the ethical aspects of the use of nonhuman animals in biomedical experiments. A brief history of “the animal” is first provided before the issue is positioned within the theoretical framework of Animal Studies. The fourth chapter is composed of an overview of the most frequent arguments both for and against the use of animals in biomedicine. The author draws upon her research as she analyzes scientific texts to reveal how laboratory animals are socially constructed as scientific objects and subsequently describes the effects this has on the perception of their moral value. A series of semi-structured interviews with critics and advocates of animal experimentation, such as animal rights activists and laboratory workers who conduct experiments on animals, is the pivotal section of the paper. It is established that lab workers in the sample are convinced of the necessity and legitimacy of current practices, that lab workers have a tendency to suppress animals’ individuality when describing their work, that lab workers deem their critics as being uninformed and incompetent at entering into the discussion, and that lab workers admit to being unfamiliar with their opponents‘ arguments. Activists interviewed for research purposes stress ethical arguments based on the principles of justice and on the rejection of human supremacy. Methodological arguments pertaining to the imperfect transferability of results obtained from animals onto human patients, as well as the availability of alternative methods, were also cited by the activists. The author concludes that mutual understanding is required from both sides and that open discussion will contribute to the progress of both ethics and science.