humanimal.cz

 
       
       
Úvod
Novinky

Knihy
Důležité odkazy
Naše texty
Články
Konference
Kontakt
Návštěvní kniha

Home | Články | Sociologie lidsko-zvířecí interakce a vztahů

Sociologie lidsko-zvířecí interakce a vztahů1)

 

Clinton R. Sanders
Department of Sociology
University of Connecticut
clinton.sanders@uconn.edu
 

Lidská interakce s mimolidskými tvory je významným rysem současného společenského života. Nicméně vzhledem k tomu, že „sociální vědy mají tendenci samy sebe prezentovat výhradně jako vědy o diskontinuitě mezi lidmi a zvířaty“ (Barbara Noske 1990:66) a i přes skutečnost, že jsou lidské interakce se zvířaty běžným jevem, byly sociologií až donedávna ignorovány.  Základ nedostatku zájmu o lidsko-zvířecí problematiku byl položen již v sedmnáctém století filosofem René Descartem, který považoval zvířata za nemyslící stroje. Karteziánská ortodoxie, která až do nedávna vylučovala zvířata ze společensko-vědních analýz je založena na předpokladech lingvocentrismu, že zvířata postrádají schopnost používat jazyk a tudíž nemají schopnost myšlení.  

                Nicméně, několik sociologů devatenáctého století nabídlo diskusi nad zvířecími schopnostmi a lidsko-zvířecími interakcemi. Harriet Marineau (1865) např. psal o městských problémech způsobených divokými psy a Frances Cobbe (1872) pojednal o vztahu mezi mentálními schopnostmi psů a jejich fyzickými charakteristikami. O několik let později uvedl Max Weber, jedna z nejdůležitějších postav u vzniku sociologie, že by zvířata měla hrát roli v sociologických analýzách.  Jak sám píše,

                V takovém případě [že je chování zvířat subjektivně pochopitelné] by bylo teoreticky možné formulovat sociologii vztahů lidí se zvířaty, a to jak s domestikovanými, tak s divokými. Mnoho zvířat „rozumí“ příkazům, hněvu, lásce, nepřátelství a reaguje na ně způsoby, které často evidentně nejsou pouze instinktivní či mechanické a v jistém smyslu jsou vědomě účelové a ovlivněné zkušeností. (Weber 1947:104).

                Přes Weberovu otevřenost vůči možnosti sociologie lidsko-zvířecích vztahů, byla zvířata sociology počátku dvacátého století do značné míry ignorována.  Ačkoliv o mimolidských bytostech často pojednával ve svých pracích, George Herbert Mead (1907) použil popis zvířecího chování pouze jako pozadí, proti kterému postavil svůj model lidského jednání. Při pokládání intelektuálního základu pro konstrukcionistickou perspektivu, která dala později vzniknout symbolickému interakcionismu, zastával Mead názor, že ačkoliv jsou zvířata společenskými tvory, jejich interakce zahrnuje pouze primitivní a instinktivní „posunkovou komunikaci“ (např. vrčení psa nebo syčení kočky). V Meadově pohledu zvířata postrádají schopnost používat symboly a nejsou tudíž schopná vyjednávat významy a přijmout roli „spoluinteragujícího“.2) Jejich chování je směřováno k dosažení jednoduchých cílů jako je získávání potravy či obrana teritoria, ale protože nejsou schopna používat jazyk, jejich chování postrádá smysl. V jeho pojetí zvířata nemají myšlení, vědomí „já“ ani emoce.

                Zajímavé je, že jeden z Meadových kolegů na Univerzitě v Chicagu uznal, že by zvířata měla hrát roli v sociologických analýzách. V nepříliš známé publikaci nazvané „Kultura psů“ Read Bain (1929) kritizoval antropocentrismus sociologie a obhajoval vytvoření „sociologie zvířat“. Ve svém článku Bain zastává názor, že: „právě tak, jako zvířecí inteligence a emoční chování, anatomická a fyziologická struktura a funkce nebo skupinový život, mají své korelace v lidském chování, tak vymezování oddělující linie mezi zvířaty a lidskou kulturou je podobně nezřetelné a arbitrální“ (555).

                Z větší části však sociologie i nadále nad otázkou zvířat zavírala oči až do chvíle, kdy Clifton Bryant (1979) uveřejnil  požadavek, aby sociologové soustředili vážnou pozornost na to, co sám nazývá „zoologické spojení“. Stěžoval si na skutečnost, že sociologie „inklinovala k nerozpoznání, přehlížení, ignoraci nebo zanedbání ... vlivu zvířat a jejich významu pro naše společenské chování, naše vztahy s ostatními lidmi a směr, kterým se naše společenské zřízení ubírá.“ (339)

                Povzbuzené Bryantovým napomenutím se lidsko-zvířecí vztah na konci dvacátého století stává stále více populárním ohniskem vážného zájmu v rámci sociologie. Sociologové publikovali články v  Society and Animals a Anthrozoös, což jsou nejvýznamnější časopisy věnované human-animal studies. Již založené sociologické časopisy jako např. Marriage and the Family, Qualitative Sociology a The Journal of Social Issues publikovaly speciální vydání věnované tomuto tématu. A na výzkumu založené články se začaly objevovat v prestižních časopisech jako např. Symbolic Interaction, The Sociological Quarterly a The Journal of Contemporary Ethnography.  Jak se blížil začátek 21. století, v Animals and Society bylo sociologií a dalšími společensko-vědními disciplínami nabízeno přes čtyřicet kurzů na amerických fakultách a univerzitách (Balcombe 1999). Klíčový moment v legitimizaci tématu v rámci sociologie se odehrál v roce 2002, když byla v Americké Sociologické Asociaci (po pěti letech podávání žádostí a zamítavých odpovědí) založena sekce „Animals and Society“ (blíže viz Nibert 2003).

                Jak se sociologická pozornost stále více zaměřovala na lidské vztahy se zvířaty, začala se objevovat jasná ohniska zájmu. Specifické důležitosti jsou diskuze o sociálních hnutích za práva zvířat (např. Jasper and Nelkin 1992 a Nibert 2002), o vztazích s domácími zvířaty (Irvine 2004 a Sanders 1999 o psech, Alger a Alger 2003 o kočkách a Wipper 2000 o koních), a o zkušenostech pracovníků v profesích, která souvisí se zvířaty (Arluke 1988 a Groves 1997 o výzkumnících ve zvířecích laboratořích, Sanders 1994 o veterinářích, Scarce 2000 o biolozích zabývajících se studiem divoké přírody, Case 1991 o lidech v prostředí koňských závodů, Arluke 2004 o úřednících humánních opatření, Sanders 2006 o policejních psovodech K-9).

                Mezi klasické sociologické otázky se čím dál častěji dostávají ty, které jsou součástí procesu legitimizace sociologickeho zájmu o vztahy mezi lidmi a zvířaty. Součástí této problematiky jsou např. "bezmyšlenkovitost jako vnitřní aktivita a sociální úspěch" (Alger and Alger 1997, Sanders 1993), "zvířecí individualita a identita" (Myers 2003, Irvine 2004) a "vliv přítomnosti zvířat při veřejné interakci" (Robins, Sanders and Cahill 1991; Sanders 2000). Nejnověji se v sociologii objevuje téma lidsko-zvířecí interakce jakožto kulturní centralita ambivalence, a je považována za faktor, který nejvíce formuje sociální vztahy a lidské zacházení se zvířaty (Arluke and Sanders 1996, Wilkie 2005).

                Jak sociologové pokračují v účasti na „zoologickém spojení“ a rozpoznávají, že žijeme ve „společnostech smíšených druhů“ ve kterých hrají mimolidští tvorové klíčovou roli, sociologie rozšiřuje své existenciální a teoretické hranice. Tím, že bude i nadále přesouvat zvířata do oblasti „sociologické viditelnosti“ (Oakley 1974:5), nemůže selhat, pouze se obohatit.

 

Litaratura:

Alger, Janet and Steven Alger. 1997. "Beyond Mead: Symbolic Interaction between Humans and Felines." Society and Animals 5 (1): 65-81.

Alger, Janet and Steven Alger. 2003a. Cat Culture: The Social World of a Cat Shelter. Philadelphia: Temple University Press.

Arluke, Arnold. 1988. "Sacrificial Symbolism in Animal Experimentation: Object or Pet?" Anthrozoös 2 (2): 98-117.

Arnold Arluke. 2004. Brute Force: Animal Police and the Challenge of Cruelty. West Lafayette, IN: Purdue University Press.

Arluke, Arnold and Clinton Sanders. 1996. Regarding Animals. Philadelphia: Temple University Press.

Bain, Read. 1929. "The Culture of Canines." Sociology and Social Research 13 (6): 545-556.

Balcombe, Jonathan. 1999. "Animals and Society Courses: A Growing Trend in Post-Secondary Education." Society and Animals 7 (3): 229-240.

Brandt, Keri. 2004. "A Language of their Own: An Interactionist Approach to Human-Horse Communication." Society and Animals 12 (4): 299-316.

Bryant Clifton. 1979. "The Zoological Connection: Animal Related Human Behavior" Social Forces 58 (2): 399‑421.

Case, Carole. 1991. Down the Backstretch: Racing and the American Dream. Philadelphia: Temple University Press.

Cobbe, Frances Power, 2003 (1872). "The Consciousness of Dogs." Sociological Origins 3 (1): 19-26.

Groves, Julian. 1997. Hearts and Minds: The Controversy over Laboratory Animals. Philadelphia: Temple University Press.

Irvine, Leslie. 2003. "George's Bulldog: What Mead's Canine Companion Could Have Told Him About the Self." Sociological Origins 3 (1): 46-49.

Irvine, Leslie. 2004. If You Tame Me: Animal Identity and the Intrinsic Value of Their Lives. Philadelphia: Temple University Press.

Jasper, James and Dorothy Nelkin, 1992, The Animal Rights Crusade: The Growth of a Moral Protest. New York: The Free Press.

Martineau, Harriet. 2003 (1865). "Dogs: Unauthorized, Unclaimed, and Vagabond." Sociological Origins 3 (1): 7-9.

Mead, George Herbert. 1907. "Concerning Animal Perception." Psychological Review 14: 383-390.

Mead, George Herbert. 1962. Mind, Self, and Society. Chicago: University of Chicago Press.

Myers, Eugene. 2003. "No Longer the Lonely Species: A Post-Mead Perspective on Animals and Self." International Journal of Sociology and Social Policy 23 (3): 46-68.

Nibert, David. 2002. Animal Rights, Human Rights: Entanglements of Oppression and Liberation, Lanham, MD: Rowan and Littlefield.

Nibert, David. 2003. "Origins of the ASA Section on Animals and Society, With a Bibliographic Appendix." Sociological Origins 3 (1): 53-58.

Noske, Barbara. 1990. "The Question of Anthropocentrism in Anthropology." Focaal 13:66-84.

Oakley, Ann. 1974. The Sociology of Housework. New York: Pantheon.

Robins, Douglas, Clinton Sanders, and Spencer Cahill. 1991. "Dogs and Their People: Pet‑Facilitated Interaction in a Public Setting." Journal of Contemporary Ethnography 20 (1): 3-25.

Sanders, Clinton. 1993. "Understanding Dogs: Caretakers' Attributions of Mindedness in Canine-Human Relationships." Journal of Contemporary Ethnography 22 (2): 205-226.

Sanders, Clinton. 1994. "Annoying Owners: Routine Interactions with Problematic Clients in a General Veterinary Practice." Qualitative Sociology 17 (1): 159-170.

Sanders, Clinton. 1999. Understanding Dogs: Living and Working with Canine Companions. Philadelphia: Temple University Press.

Sanders, Clinton. 2000. "The Impact of Guide Dogs on the Identity of People with Visual Impairments." Anthrozoös 13 (3): 131-139.

Sanders, Clinton. 2003. "Actions Speak Louder than Words: Close Relationships Between Humans and Nonhuman Animals." Symbolic Interaction 26 (3): 405-426.

Sanders, Clinton. 2006. “The Dog You Deserve: Ambivalence in the K-9 Officer/Patrol Dog Relationship.” Journal of Contemporary Ethnography 35 (2): 148-172.

Scarce, Rik. 2000. Fishy Business: Salmon, Biology, and the Social Construction of Nature. Philadelphia: Temple University Press.

Weber, Max. 1947. The Theory of Social and Economic Organization. New York: Free Press.

Wilkie, Rhoda. 2005. “Sentient Commodities and Productive Paradoxes: The Ambiguous Nature of Human-Livestock Relations in Northeast Scotland.” Journal of Rural Studies 21 (2): 213-230.

Wipper, Audrey. 2000. “The Partnership: The Horse-Rider Relationship in Eventing.” Symbolic Interaction 23: 47-70.

 

Ruminations 2
"The Sociology of Human-Animal Interaction and Relationships"
Clinton R. Sanders
Date Published May 25, 2006

1) Přeloženo a publikováno se souhlasem autora z anglického originálu "The Sociology of Human-Animal Interaction and Relationships" Clinton R. Sanders. Přeložila Tereza Vandrovcová. Originální text dostupný zde: http://www.h-net.org/~animal/ruminations_sanders.html  

2) V originále "co-interactants" (pozn.překl.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Home | Články | Sociologie lidsko-zvířecí interakce a vztahů